Zatím se nám zima vyhýbá, ale dnes raději "zazimování zdiva", aby nám nepopraskala spodní řada. Dalším bodem dne byl zimní úklid zahrady :D.
Nejdříve nějaké tričky a točky s paletama zdiva. Pár nových nám navezli a při té příležitosti jsme nechali odvézt palety, které jsme nezpotřebovali a poslední dvě palety 24, které na naši stavbu vůbec nepatří :). Zdivo přikryté, "dvorek" uklizený.
Může přijít zima, ale nemusí! Jestli počasí vydrží, tak pokračujeme :).
Které náležitosti byste si před koupí pozemku měli vždycky zjistit? Kde? A jak se vyhnout placení zbytečných poplatků? Nejen na tyto otázky jsme se zeptali Martina Tesárka, který se na poli realit pohybuje už několik let. Zároveň přispívá k osvětě realitních makléřů i široké veřejnosti.
Často se v inzerátech setkáváme s označením pozemku jako orná půda, zahrada, stavební pozemek - znamená to, že jediné označení, které potenciální kupující zajímá, je stavební parcela?
“Není to tak a je to zrovna ta nejčastější chyba, kterou lidé dělají. Podívají se na katastr nemovitostí, třeba pomocí dálkového výpisu a uvidí, že pozemek je napsaný jako zahrada, orná půda, vinice,... Na této informaci ale vlastně nezáleží. Záleží na tom, co je psáno v územním plánu. Pokud je v něm pozemek označen jako zastavitelné území, nemusí vás zajímat, co je v katastru,” upřesňuje nejčastější omyl Martin.
{{tip|wholeWidth}}Většina obcí má už svůj územní plán v digitalizované podobě, takže ho lze pohodlně stáhnout. {{/tip}}
I ty mohou být strašáky kupců. Jak se vyhnout tomu, že koupíte pozemek a najednou se dozvíte, že na něj byla uvalena exekuce, nebo je na něm zástavní právo?
V první řadě by vás o této skutečnosti měl informovat prodávající či realitní makléř. Nicméně v okamžiku, kdy pozemek hledáte, může být skutečně prostý jakýchkoliv právních vad, ale v momentě podpisu kupní smlouvy už se na něm může objevit exekuce nebo zástava nemovitosti. Je tedy důležité ověřovat si stav pozemku před podpisem rezervační smlouvy a také přímo v den podpisu kupní smlouvy či listu vlastnictví. Stav platí vždy ke konkrétnímu dni a hodině - v dobrých kupních smlouvách tedy najdete nejen datum podpisu, ale i čas.
Jakmile si na svém pozemku budete chtít naplánovat stavbu, musíte dodržet určitou vzdálenost stavby od hranice pozemku. V první fázi se lze podívat online na regulativy, kde můžete zjistit, jaká omezení daná obec pro stavbu rodinného domu dávala. “Může být určen charakter střechy, sklon, výška hřebene, počet podlaží budovy… Už z této prvotní rešerše uvidíte, jestli se vámi zamýšlená stavba do vesnice hodí, zda by ji stavební úřad povolil,” upřesňuje Martin. Pokud jste na pochybách, zajděte na stavební úřad a informujte se osobně. Díky tomu budete mít 100% jistotu.
Další, velmi důležitý údaj, který bývá standardně uváděn koeficientem, tedy v procentech. Martin uvádí příklad: “Pokud kupujete pozemek, který má 1000m2 a zastavitelnost tam je 30 %, znamená to, že stavba, včetně všech dalších staveb na pozemku (třeba garáž, altán,...) by neměla být větší než 300m2. Z osobní zkušenosti ale vím, že každý stavební úřad počítá procento zastavenosti jinak. Jednou jsem se setkal i s tím, že stavební úřad počítal do zastavenosti pozemku součet všech nadzemních podlaží.” Určitě je tedy dobré si na stavební úřad dojít osobně a zjistit, jak konkrétně zastavitelnost počítají.
{{tip|wholeWidth}}Na zasíťování pozemku se vždy ptejte.{{/tip}}
Pro úplnou jistotu si od prodávajícího či realitního makléře vyžádejte informace o kolaudaci inženýrských sítí. Může se totiž stát, že v inzerátu uvidíte, že na pozemku sítě jsou. Trik je v tom, že nejsou zkolaudované. V tu chvíli je nemůžete používat a zabrání vám to v získání stavebního povolení.
Máte vyhráno, pokud je zkolaudováno? V Roztoklatech, kde Svépomocí.cz stavělo svou vzorovou cihlovou stavbu, došlo k tomu, že kvůli nedostatku vody vyhlásil provozovatel vodních sítí stop stav a nepřipojil nové pozemky, i když jsou zkolaudované. I na to jsme se Martina zeptali.
“Stalo se to, že ačkoli společnost, která měla na starosti dodávku vody smluvně a písemně zaručila, že je vody dostatek, noví lidé nebyli připojování. Sítě měli, ale netekla v nich voda a zřejmě další dva roky ještě nepoteče,” líčí nepříjemnou situaci Martin. Je tedy vhodné si pro jistotu zjistit poskytovatele a informovat se, zda napojuje na řád. To samé je dobré udělat u kanalizace.
Existují také sítě, které na první pohled nevidíte, nicméně mohou vám ve stavbě zabránit. Jak zjistit, že na vybraném pozemku nevede nic “závadného”? “Určitě bych se zaměřil na to, zda není v okolí nebo na vašen pozemku plynovod, který může omezit stavbu, má kolem sebe bezpečnostní ochranné pásmo. Na první pohled můžete vidět elektrické dráty, které kolem sebe také mají bezpečnostní ochranná pásma. Dále mě napadá ještě existence internetových kabelů, které spadají pod společnost Cetin. Ta může znemožnit stavbu na pozemcích a může být nutné zažádat o jejich přeložení, což stojí spoustu času,” upřesňuje Martin.
Tyto věci doporučujeme ověřit ještě před samotnou koupí.
Je nutné si zjistit, kdo vlastní pozemek, po kterém budete přistupovat do svého domu. Pokud je to obec, není to problém, nicméně pokud je to soukromá osoba nebo není v katastru vlastník a koupi chcete financovat hypotečním úvěrem a stavbu poskytnout jako zástavu, bude to pro banku problém - v tu chvíli je pro ni nemovitost bezcenná. Po ověření je nezbytné zřídit si věcné břemeno průjezdu a průchodu.
Martinův názor je jasný. “Makléře si najímá prodávající, takže samozřejmě dělá vše proto, aby co nejlépe prodal. Ve světě je běžné, že i strana kupujícího má svého makléře. Neočekávejte, že vám makléř všechno řekne, neboť buď neví, nebo to nechce říct.”
Zjištění všech důležitých skutečností je tedy odpovědností kupujícího.
V případě, že plánujete stavět standardizovanou stavbu, není nutné se se sousedy seznamovat. Jakmile se budete pouštět do něčeho extravagantního, je to na zvážení. Každý soused vašeho budoucího pozemku je účastníkem stavebního řízení a může získávání stavebního povolení nějakým způsobem prodloužit nebo narušit. Někdy to bohužel bývá i záměrně.
Kromě kupní ceny pozemku vás čeká platba 4% daně z nabytí.
Časté jsou poplatky za napojení na vodovodní řád a kanalizaci. Může se stát, že má vaše obec, město či vesnice zavedené speciální poplatky, například za zhodnocení pozemku. Platba bývá i za vynětí zemědělské plochy z půdního fondu. Veškeré poplatky je opět dobré ověřit na stavebním úřadu, aby vás následně nepřekvapily.
{{tip|wholeWidth}}Pro usnadnění vaší orientace jsme pro vás s Martinem připravili tzv. check list, kde najdete ještě více tipů na otázky, které by vás před koupí pozemku měly zajímat.{{/tip}}
Projekt jsme původně hledali v katalozích projekčních a realizačních firem. Bohužel jsme se nikdy neshodli co se nám líbí :-). Proto jsme se rozhodli pro úplně individuální projekt dle našich požadavků. Pozemek máme dost velký a rádi by jsme na něm měli i ovocný sad.
Jelikož je zahrada na severovýchod a okna z pokojů jsme chtěli mít na tuto stranu, rozhodli jsme se tedy oslovit architekty pro vypracování studie domu namíru. Poptávku jsme zadali na stránce poptavej.cz a v průběhu několika dnů se nám začli Architekti ozývat sami.
Teď bylo jen na nás koho si zvolit.
Ceny návrhů byli v rozmezí od 30 000 do 80 000 (cena 80 000 se nám zdála být absurdně vysoká, s přihlédnutím na skoro rovnou plochu pozemku). Dokonce nám jedna paní architektka dala odkaz na stránky architektonické komory, kde si máme cenu v podstatě dopočítat sami. Tudíž naše rada zní neuspěchejte rozhodnutí ceny za služby jsou velmi rozdílné.
Volba nejnižší ceny nebyla priorita, ale pan architekt měl velmi dobrá doporučení a mnoho zkušeností. Absolvovali jsme jedno setkání na pozemku, kde jsme si vyjasnili naše představy. Po sepsání smlouvy nám navrhl první vizualizaci dle sepsaných poždavků poměrně rychle. Veškeré věci, které se nám nezdáli, nám opodstatnil a konečnou verzi jsme měli hotovou cca do 3 měsíců.
Výběr projektanta pro nás byl jednodušší, ale věříme že to pro některé nemusí být takoví med. My jsme zvolili známého, který je již v důchodu a má mnoho zkušeností v tomto oboru.
Průběh prvního setkání byl celkem rychlý, jelikož jsme měli již od architekta vypracovanou vizualizaci (tu jsme uvnitř domu malinko změnili a tím se jeho délka mírně zmenšila), domluvili jsme se na materiálu, který bude na stavbu použit (YTONG, SATJAM) a které papíry máme začít shánět.
Mezi ně patřila:
vyjádření k existenci sítí ČEZ, CETIN, O2, internet, Innogy a SmVak. Všechny zmíněné lze bezproblému vyřídit přes internet. Samozdřejmě náš pozemek vznikl převodem z louky, kde žádné ze zmíněných nevedou. (ZDARMA)
Dále bylo potřeba nechat si udělat hydrogeologický průzkum a radon. Pro nás bylo potřeba ještě vyřešit možnost domácí čističky odpadních vod (ČOV), jelikož není možné zde odvádět odpadní vody do kanalizace. (5000,- + 2200,-)
Zde jsme se setkali s problémem. Na pozemku je nevhodný tip hlíny - jílová a spodní voda je již ve 2m. Tuto záležitost jsme řešili asi 3 měsíce a nechali jsme si vyhotovit i projekt pro ČOV. Bohužel jsme se spíše setkali s názorem ´´ tak tam dejte žumpu/septik ať to můžete dát na úřad a pak se to může předělat´´. Nooo, tak tento názor nesdílíme, pokud něco chci tak to vyřeším na začátku. Prozatím vše dopadlo dobře, ale uvidíme jak se s tímto návrhem poperou na úřadě. (5500,- + 5500,-)
Výškové zaměření pozemku (výškopis a polohopis). Pána jsme zase sehnali přes internetový poptávkový portál a vše jsme vyřídili formou mailové konverzace. (2800,-)
Projekty inženýrstkých sítí (elektřiny a vody), jsme řešili také přes známé, to trvalo tak 1-2 měsíce a cena. (3000,- + 6000,-)
Nakonec cena projektu i s požární zprávou a energetickým štítkem byla 35000,-.
Na tuhle část jsem se těšila celé měsíce. Stavební povolení se chýlilo ke konci, od sousedů jsem věděla, že žádné námitky mít nebudou a už jsem nutně potřebovala svoji snahu vidět před očima. A tak jsme objednali geodéta na jednu sobotu od 7-mi ráno a šlo se na věc.
Výroba laviček proběhla ze zbytků, které jsme našli, bylo potřeba asi 30 dvoumetrových prken, nějaké hřebíčky a vruty. Kotoučovou pilou jsme prkna seřízli do špičky, aby šli dobře zatlouct do země a některé jsme nechali. Při naše řezání si geodét nastavil a změřil co potřeboval.
Pracovní víkend - ou jeee! Přes půl republiky jede železo, sobota osm ráno, pracovní parta ready. Jde se na to! Sobota ve znamení doby železné.
Původně byla v projektu navrhnuta železo-betonová konstrukce, ale ty kokos šalování je za trest! Takže po domluvě s Terky tatím a přepořítáním od projektanta tam hodíme jen železo a bude to bez šalování. Do posilky chodíme, je nás jak mravenců, tak ani neni potřeba jeřád...raz dva tři a traverze přes celý barák bude hore!
Měli jsme štěstí, že Terky tatího nepotkali někde po cestě "občani toužící po železe", ten by nedojel! Vlek narvanej traverzama, košema do věnce, prostě z toho by bylo dost hradních svíví (nebo jiných lahodných krabicových vín). Nic méně po 250km je auto se železem na pozemku!
Nakonec nás bylo myslím šest nebo sedm a to do toho počítám řepáka, který měl asi cca 19,8 promile a to jsem mu ještě ubral!
poptal jsem si hydrogeologa, ten udělal posudek, dal kontakt na pána co dělá projekt, to když jsem měl jsem si zažádal po povolení, navržené místo nebylo vhodné, posunula se o 10 metrů - vzhledem vůči sousedům studni a čov, po třech měsících od zažádání vydáno povolení, hydrogeolog následný týden vyvrtal, další týden čerpací zkouška - ta vyšla hodně dobře, další týden čekání na laboratorní rozbor - voda pitná, hluboká nakonec 50 metrů
17.5.2019 Proběhlo měření radonu. Měření prováděl pan Jarolím z Českých Budějovic, se kterým jsme se cca 14 dní přes maily domlouvali na termínu a ceně.
Na pozemku byl cca 1. hodinu, udělal vrt, sem tam zabušil pár tyček a bylo jasno.
Verdikt zněl střední hodnoty radonu i přes to, že v radonové mapě jsme evidováni s nízkou hladinou radonu.
Do týdne pošle fakturu, a do 14 dnů budeme mít PDF protokol z měření.
Ten už poputuje k architektovi.
Bylo nám doporučeno dostatečné zaizolování základovédesky, aplikace asfaltové modifikované elastické pásy 4mm-5mm silné, co se týká podlahového vytápění doporučil jakýsi systém odvětrávání.
Vše budeme následně řešit s architektem.
Zdravím opět všechny stavebníky a vůbec všechny, kdo zavítali ať chtěně nebo nechtěně na tyto stránky a zkouší se něco dozvědět o stavbě svépomocí v dobré víře, že si možná také někdy postaví svoji vysněnou rodinnou klícku. Pro ty kdo jsou tu omilem a koukají na tuto stránku jako hřebík z prkna, svépomocí.cz není pomoc při neschopnosti pravé a levé ruky, o ipsaci. Klik-šipka zpět.
Pokud jste tu správně, povím vám jednu pohádku o tom jak stavebník k hydrogeologickému posudku přišel. Tak se pěkně posaďte a můžeme začít. Možná, že pro přečtení celého članku budete ještě rádi, že bydlíte s babičkou své manželky a sestřenicí z druhého kolene, která trpí kleptomanií a flatusem.
Takže. Byl jedou jeden stavebník, co ho tuze nebavilo žít v místnosti o velikosti klece pro nosnice a jednoho krásného dne, když pršelo jako z konve, řekl: „A dost! Budeme si kupovat bio vejce.“ Teda. „Musíme si najít něco většího.“ A v tu dobu se zrodil naivní nápad o stavbě domu svépomocí. Teď už ale jinde jsme. Je to jiná vesnice. (Mrazík). Přeskočíme o nějaký ten předchozí článek dále a podíváme se do doby, kdy milý, leč naivní stavebník na úřad přišel. Jelikož tu máme zákon č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů a další doprovodný zákon č. 111/2019 Sb. tedy GDPR, budeme zde uvádět rozhovor mezi stavebníkem X a ženou Y.
X:Dobrý den, já bych si chtěl podat stavební povolení. Y:Ale, ale, ale. To se podívejme. Tak vy byste chtěl stavební povolení. Nu dobrá, ale budete muset nejprve splnit 3 až 28489 nesmírně těžkých úkolů. X:(těžké polknutí). No, když nemůžeš, přidej víc. (Mirai). Tak dobrá. Y: Dobře! Úkol první………
Dalšího léta. X: Zde přináším papír potvrzující nadpapír, že podpapír je v pořádku. Y: Dobře si zatím vedeš. Už máš 31 z 28489 splněno. Další úkol ale nesplníš. Sehnat hydrogeologický posudek. X: :-D (Proto i třeba Jaroslav VII nemá svůj hrad. Že neznáte Jaroslava VII? No právě.)
V prvé řadě netuším, zda je tento papír potřeba všude na stavebních úřadech ke stavebnímu povoleni (může někdo potvrdit nebo vyvrátit), ale u mě byl striktně vyžadován. No nic, jdeme hledat človíčka s vrbovím proutkem. Nedokážu si představit, jaké to bylo dříve, když nebyl internet a potřebovali jste nějakého fachmana, ale dnes je to vcelku brnkačka. Sjedete internet a najdete, nejlépe v místě vašeho bydliště nebo poblíž, pána či paní, který/á se tímto zabývá, překvapivě je to hydrogeolog. Já měl štěstí a pár metrů ode mne se takový pán nacházel. Email dal email a za týden nebylo co řešit. Resp. bylo, další vele důležitý papír pro stavební úřad, ale o tom jindy.
K vypracování hydrogeologického posudku jako takového, je zapotřebí kýbl s vodou a stopky :D ….nechám chvíli na vzpamatování a přesvědčení, že jste tu správně….ano jste. Postup takového posudku probíhá asi takto. Vykope se díra nebo vyvrtá, naleje se do ní voda z kýblu a změří se, jak dlouho to země nacucá do sebe. Odborně: Vyvrtá se sonda. Kapalina se vlije do vyvrtané sondy a dle časové osy v závislosti na složení půdy se spočítá za jaký čas je půda schopná kapalinu vstřebat. Dále se tato sonda (díra) prohloubí až do místa, kde se může nacházet/nenacházet spodní voda. To může zásadně ovlivnit hloubku základových pásu, uložení šachet apod. Projektant podle toho, v jaké hloubce se nachází spodní voda, mimo jiných výpočtů, určí, v jaké hloubce může být to-či ono, aby vám voda nenarušila statiku nebo nevytlačila základové pásy, které sebou můžou přinést např. praskliny v základové desce a to byste opravdu nechtěli, protože střecha dělá dům….teda deska dělá základy nebo tak nějak. U mne nenašli spodní vodu ani ve 3m, takže předpokládám, že kalhoty nad kotníky potřebovat nebudu. Každopádně z dat, které naměří hydrogeolog, se vytvoří protokol. Následně se odebere trubicí vzorek půdy a ten se posílá do laboratoře, kde se dělá rozbor a složení půdy (zrnitost, nasákavost a zda tam nemáte například ložisko ropy, že byste eventuálně přestali stavět a koupily si rovnou nějaké hotové přímořské letovisko). Tento posudek, při dobrých podmínkách trvá asi týden a cena se pohybuje kolem dokola cca od 5-8 tis. Mě vyšel na 5840Kč. Skvělá věc je ta, že v protokolu z laboratoře máte popis a hodnoty, které můžete použít na jiný (ne)méně důležitý papír a to je pedologická zkouška. O této zkoušce se dozvíme ale až zase příště děti. Takže dobrou noc a ať vás lešenářská trubka, kouše celou noc.
P.S.Podívejte se prosím na fotogalerii pro odlehčení našeho stavebnického údělu :).
Pozemek jsme našli dříve než jsme čekali. Původně jsme koupili byt v nižší panelákové zástavbě a tak jsme na pozemek nespěchali. Oblast jsme měli vyhlídnutou, a jelikož se zde začali zvedat ceny, koukli jsme čas od času na internet, ale nic moc tam nebylo.
Michal už psal i na pozemky, které nebyli zrovna ideální, ale chtěli jsme pozemek větší a někde blízko vody. Tyto podmínky jsme si dali a chtěli se jich držet.
Po nějakém tom měsíci se nám ozval realitní makléř, který měl tuto oblast tak říkajíc pod palcem. Domluvili jsme se na prohlídce a jeli jsme po 4 pozemcích v okolí s tím, že poslední je dle něj ten nejvíc TOP, ale není ještě na internetu, tak proto není ani prodán. Pro nás to znamenalo, že nám dá realitní makléř více času na rozmyšlenou, než jej nabídne oficiálně a my jsme byli prvními zájemci.
Měl pravdu, byl TOP - velký 1688 m2 a pod kopcem je přehrada. Splňoval vše a jelikož jsme na koupi nespěchali, stačila pouze záloha. Pozemek budeme převádět a kupovat zhruba rok po složení zálohy to je 6-7/2019.
Po dokončení hrubé stavby (začátek ledna 2019) a osazení oken (půlka února 2019) jsem již měl před stavbou složené 4 palety YTONG příček 10cm. Dále pak dva dvoumetrové příčkové překlady YTONG.
Ještě před začátkem příčkování jsme ale důkladě uklidili a vyházeli přebytečný bordel z domu. Kuchyň z IKEA plánku, který jsem měl již od prosince, jsem přenesl markerem na zeď, aby byly vidět budoucí prostupy na kamínka, digestoř a špajz.
Pak jsem se vrhnul na vyměřování příček a kreslení na zem. Poté jsem navařil hydroizolační pás druhé vrstvy pod příčky. To byla záležitost jednoho dne. Jenom připomenu, že pokud máte čerstvou bombu, tak navařování jde opravud rychle, protože se pás velice rychle dostatečně nataví. Ono to moc není poznat, jak bomba pomalu ubývá, tak si člověk ani nevšimne.
Následně jsme s přítelkyní vynosili 2 palety příčkovek do patra a připravili mimo prostor budoucího zdění. To byly ca 2,5 hodinky nošení. Byla zima, taže jsme se zahřáli do schodů.
Další týden jsme se ve dvou s kamarádem vrhnuli na zakládání příček. Zakládali jsme do termomalty od Baumitu. Jak dole, tak v patře. Rozdělávali jsme v kýbli, to stačilo bohatě. Maltu jsme dávali dostatečnou vrstvu ca 20 cm šířky, aby se příčky nehýbly. Kratší vzdálenosti jsme dělali podle váhy a měřili vzdálenost od zdi. Větší vzdálenosti jsem si napnul provázek a zdil rovinnost podle něj. Výšky jsem neřešil podle provázku, ale jenom vodováhou. Konečně jsme si mohli dovolit menší odchylky, které se oproti zdění na pěnu dají vykompenzovat buď zbroušením nebo vrstvou lepidla. Ale samozřejmě schvalně jsme to nedělali. Tedy, já ne :-)
Při zakládání jsme nanášeli lepidlo na svislou stranu pokládané příčky. Před pracemi jsem řešil, kolik mam koupit hřebenáč na nanášení. Jestli 5mm nebo 3mm nebo kolik. Nakonec, kamarád dělal s 5mm a já s 3mm zuby. Je to ve finále jedno. Ještě jsem si koupil originální lžíci 10cm šířky s vruby 4mm přímo od ytongu, ale ta se ukázala jako nepoužitelná. Takže prodám, kdo by se o tom chtěl přesvědčit :-)
Malou vodováhou jsme kontrolovali svislé i vodorovné strany a dorovnávali gumovou paličkou. Kraje u cihel jsme nechávali ca 1 až 1,5 cm volné a skoro hned po položení tvárnice jsem přiběhl s rozprašovačem s vodou, postříkal vodou abych zbavil zeď i tvárnici prachu a druhou rukou tam fouknul nízko expanzní pěnu od Prodoma. Musím si ji pochválit, tvrdne poměrně rychle a vypadala vydatnější než Soudal co jsem zkusil. Trochu jsem to s ní přeháněl, řídíc se heslem "radši více než-li méně", takže na fotkách pěna celkem přetýká :-) Založení bylo za den ve dvou hotové.
Pak jsem pracoval z kanceláře. Kamarád měl volno a tak měl za úkol zdít a zdít. Takže zdil. Kotvil každou druhou řadu nerez páskem.
O víkendu jsem naběhl já a začal dělat osazování futer. Zvolil jsem klasické ocelové zárubně. Moje představa je, že po osazení omítka poběží zároveň s hranou futer a futra se tak stanou zapuštěná. Postupoval jsem tak, že jsme vyzdili 4 řady příček a víc ne. Problém byl najít způsob jakou šířku vyzdít. Samozřejmě, že na začátku zakládání jsem to nějak plně neřešil a tak byly otvory asi o 5-7cm větší. Nicméně, poradil jsem si s tim tak, že jsem otvor zmenšil přizděním kusu tvárnice, uchytil turbošroubem a vystrčil normální šroub ven směrem do futer, které jsem měl poté v plánu zalí betonem a tak propojit.
Příklad - pro futra 80cm šířky jsem vytvořil otvor takový, aby šly futra pěkně nasunout zeshora, aby příčky dovnitř do futer zasahovaly 1-2cm. Předtím jsem tedy navrtal obyčejné šrouby aby koukaly 1 cm ven z obou stran průchodu a celé to zalil betonem nebo i párkrát betonem. Ale beton drží samozřejmě lépe.
Při nasouvání zárubní jsem na nich měl již vyznačený vágris, čili 97cm od horní (průchodové) hrany zárubní. Pozor, ne 97cm od horní hrany futer uprostřed. Čistý průchod musí být 197cm, aby se nemusely dělat dveře na míru. K měření jsem používal laser uchycený na trojnožce pro nivelák. Ještě zmíním, že vágris jsem definoval podle schodů. Na prvním, resp. posledním schodu jsem přidal 1cm a od této výšky jsem nivelákem už v zimě naznačil na zdi a následně laserem roznesl na ostaní zdi.
Podle vágrisu jsem dveře umístil do patřičné výšky podle laseru aby protnul nakreslenou čáru na zárubních a zárubně vypodložil kousky ytongu a koupenými klínky. Tohle je ideální dělat ve dvou lidech. Pak jsem vložil 80cm prkno doprostřed zárubní jako vzpěru. Vedle jsem měl připravené velké štafle a prkno a dřevěný trámeček a na nich po 1 kusu věncovky přivázané k prknu železným drátem, aby nespadl na hlavu. Tyto dvě individuální prkna jsem položil na štafle a na kraje zárubně. Zkoušel jsem jedny zárubně udělat i s jedním prknem, ale to je čirá sebevražda a nejde to vyrovnat.
Osazování ocelových zárubní vyžaduje přesnost, aby se pak dveře neotevíraly nebo naopak. Používal jsem 2m a 1m vodováhu a měřil ze všech stran a poté i laserový svislý paprsek, který je v tomle skoro lepším nástrojem než vodováha a člověk vidí hned, jak jsou zárubně osazené.
{{gallery|wholeWidth/}}
Pátou a další řady příček jsem pak dozdíval klasickým způsobem, že jsem namazal lepidlem zespoda hřebenáčem klasicky a i hodně svislou stranu a následně vložil do zárubní.
Speciální případ tvořili zárubně, které navazovaly na nosné porotherm cihly. Tam se mi osvědčil způsob vyzdít ca 8cm sloupeček od zdi, přičemž jsem kotvil skoro každou řadu ke zdi nerez páskem. Aby se nezvedaly, tak jsem dospoda buď dal hodně lepdila nebo jsem trochu vyřezal nožem nebo ocelovým úhelníkem. Do každé řady jsem navrtal jeden obyčejný šroub a zase nechal 1 cm koukat. Tenhle celý sloupek jsem vyzdil tedy dopředu jednu řadu pod výšku ocelových zárubní, pak nasadil zárubně, vyrovnal a zbytek pak taky zeshora prolil řídkým betonem, kvůli lepšímu propojení. Přitom jsem zazdil i připravené ocelové kotvy, které byly součástí zárubní. Tady podotýkám, že od zdi by zárubně měly být alespoň 5cm (po omítkách), čili teď jsem dělal 7cm od zdi, aby se daly pak rovně otevřít.
Když to tedy shrnu v bodech. Osazení ocelových zárubní jsme dělal:
Po vyzdění na úroveň futer jsem nad nimi žádné překlady nedával, ale pokládal jsem do betonu přímo příčky nad zárubně.
Bylo to pracné, navíc jsem mohl osazovat jenom jedny zárubně ráno, druhé max někdy odpoledne, což se ale moc nedělo, protože jsem k tomu zdil na jiných místehc.
V koupelně nahoře i dole jsme vyzdili malou podestu na odkládání věcí kolem umyvadlem. Tvárnice tady jsme mazali lepidlem jak dole, tak celou velkou zadní stěnu. Pečlivě zabouchali gumovou paličkou. Ale už nektovili páskama. Tady je prý dobré už vědět rozměry obkladaček, aby vyšly celé bez řezů např 3cm nad tutou podestu a pak se zbytek dolil třeba betonem. Já na to neměl čas to řešit už teď.
JAP posuvné dveře jsme ale chtěli pro koupelnu a špajz, takže jsme je objednal už asi měsíc dopředu a sestavili. Nad ně šlo tedy o to usadit překlady. Ty jsem nakonec koupil hotové od ytongu 2 metrové. Neměl jsem čas ani chuť je vyrábět sám. byly to mackové, 52 kg jeden. Na ně bylo potřeba vyříznout kapsy do nosných zdí. Výrobce udává 12 cm uložení, ale já na druhý z nich nemoh moc řezat, protože tam mám HEB překlad, který drží schodistě a tak jsem po konzultaci se stavebním dozorem udělal kapsu pouze 9cm a ke zdi pod vyzdil opět sloupek z ytongu o rozměrech 5cm od zdi s mezerou 1cm na pěnu. To šlo pěkně flexou a zbytek ručně poctivě majzlíkem. Celý otvor jsem poté důkladně zbavil prachu a zase postříkal vodou. Pak jsem aplikoval lepidlo do otvoru i na onen nenosný překlad a vytáhl jej a posadil. Málem jsem se přitom zabil, když jsem lezl na štafle ale nepočítal jsem s tím, že když překlad budu dávat nad sebe skoro do záklonu, že se se mnou budou zavírat štafle. Ale dobře to dopadlo, vyrovnal jsem to tím, že jsem překlad dal níže. Pak jsem pečlivě rukou a lžící natlačil cementovou maltu za něj do všech skulin a zapřel prknem. Na druhé straně jsem překlad na příčkách potřeboval zvednou o 2 cm, tak jsem tam předtím dal mírně suchý beton.
Ještě jedna věc pro ty kdo staí jako já z porothermu nosné zdivo a příčky ytongu. Kvůli omítkám jsem se domnívla, že se na ytong dává méně omítky a tak například dávat ytong mírně dopředu. Bejvávalo. Teď se děljí vápeno-sádrové omítky, které se aplikují jenom v jedné vrstvě (né malta a pak štuk jako dříve). Takže není nutné ytong dávat mírně dopředu, což jsem udělal a teď se bude muset na pár místech dát omítky více na porotherm cihle.
Celkově zdění příček po strop, osazení 8 zárubní a příprava pro JAP pouzdra mi trvala 2 měsíce, občas s pomocí kamaráda. Práce o víkendech, dovoz materiálu a drobnosti jsem řešil přes týden. Celkem padlo 6 palet ytongu a nějaké drobné.
Podotýkám ještě, že s vodařem jsem byl domluvený a i přišel ještě dříve, než bylo vyzděno pod strop. To jsem dodělával právě o víkendech. Ale byl jsem rád vůbec, že si našel poměrně narychlo čas a já na něj pak nemusel šekat :-)
Dlouhé zimní večery jsem strávil ve vatě, nemusíte mi ale vůbec závidět..
Po omítkách jsem dal stavbě zhruba 2-3 týdny odpočinout na vyvětrání největší vlhkosti. Následně jsem se pustil do izolace střechy. Zvažoval jsem i variantu foukané izolace, ale cena a nemalé úspory za realizaci svépomocí zvítězila. S předstihem jsem měl nakoupenu izolaci KNAUF Unifit 035. Kladl jsem mezi krokve na tloušťku vždy o 2cm menší než byla krokev (16cm v 2.NP a 20cm v 1.NP) + křížem pod sádrokartonové závěsy do celkové tloušťky izolace 30cm. Co Vám budu povídat, práce nepříjemná, respirátory nezbytné, ale zvládlo se za nějaké 2 týdny komplet.
Sádrokartonové rastry jsem si nechal připravit od sádrokartonáře. Měl na to laser, techniku, sám bych na tom strávil mládí. Rastry jsme dělali dvojí, aby se pod první dala provlíknout vata, pak se nalepila parozábrana a pod ni se dal druhý (snížený rastr) pro finální strop. Ne každý to tak musí dělat, ale u mě je to komplikovanější z pohledu výšek, šikmin, apod.
Po tom, co jsem celé dny šplhal pod střechou jsem práci vyměnil za nekonečné klečení na kolenou. Objednal jsem podlahový polystyren EPS100. Skladbu jsem vypočítal na křížem 5+8cm, tam, kde bude dlažba 5+7cm. První vrstvu jsem se rozhodl po načtení zkušeností jiných stavebníků pokládat do cementového mléka z pytlů lepidla. Vyrovnával jsem tak zejména nerovnosti z přeložení IPY. Následovala dilatační páska a položení druhé vrstvy křížem. Nejhorší bylo vyřezávat všechny trubky, vypodkládat, atd..Člověk pak zjistí, že s vyjímkou asi 2 místností si dal trubky skoro všude. Veškeré škvíry jsem vyplňoval pěnou na EPS. Pokládka EPS svépomocí nám s ženou zabrala asi 14 dní. Nakonec jsme položili fólii a vše důkladně zalepili. Ve dvou na trubky kritických místnostech (technická a WC), jsem se rozhodl namísto EPS vylít místnosti ekostyrenem. Čili jedna sobotní brigádka a bylo vše připraveno pro vodaře. Ti do místností s ekostyrenem a v 1.NP položili systémové desky 1cm pro vodovodní podlahovky, zbytek se standardně kotvil do EPS. V 2.NP jsem trochu bojoval s výškama. Z projektu tam měla být 10cm skladba, tak jsem dal 1cm EPS, 1cm systémovky, ale i tak trubky co byly po zemi vylézaly a po vylití mi taky lehce vadí. Snad se to zbrousí, nebo vyřeším ještě nivelačkou. Vodařům stačily nějaké 2 dny a já mohl slavnostně volat betonáře.
Velké finále bylo naplánováno na 17.5., velký kamion s anhydridem nacouval před dům, chlapíci zalepili částečně okna, vyměřili finální rysky, položili přechodové lišty. S výškou jsem šel 7mm pod hranu HS portálu. Vyšlo to v průměru na 6cm potěru. Vylito bylo za cca 3h. Nyní se již můžeme konečně procházet po podlaze. Je to krásný pocit a opět obrovský posun naší stavby.
Ať se daří!
Zdravím všechny stavebníky,
chtěla bych se podělit o zkušenosti při stavbě silnice, respektive sjezdu z hlavní silnice.
Zábor stavby je 106m2. Firma mi stavbu (bez projektu) spočítala na celkovou cenu 141 086Kč. Stavbu jsme ale svépomoci zvládli na pouhých 25 300Kč ! :-) Ušetřili jsme tedy více než 115 000Kč. Mám obrovskou radost.
Získat stavební povolení nebylo nic težkého, ale jelikož pozemek budoucí silnice vlastní více lidí, tak bylo nejtežší se s nimi domluvit. Opravdu to nebylo vůbec jednoduché. Nakonec došlo i na právníka. Toto hašteření nás nakonec stálo několikaměsíční zdržení.. Nakonec jsme to s manželem vyřešili tak, že jsme jim nabídli, že usek 16ti metrů, jenž jsme potřebovali k získání stavebního povolení ke stavbě samotného domu, postavíme na vlastní náklady a do budoucna po nich nebudeme vyžadovat finanční vyrovnání. S tím samozdřejmě souhlasili všichni a bylo po problému.
A proč jsem to sem napsala? Pokud by se někdo z vás dostal do podobné situace, spolumajitelé vám budou házet klacky pod nohy, čtěte dál, protože stavba se dá postavit opravdu za pár tisíc a ve finále na tom ještě ušetříte. Kdybychom do té stavby totiž šli spolu s ostatními, tak by stavbu samozdřejmě prováděla firma a náklady by byly astronomické.
Úsek který jsme nyní stavěli byl dlouhý pouhých 16m. Celková délka silnice kterou by případně firma stavěla je cca 70m.
Jak tedy stavba probíhala?
Nejdříve geodet vytyčil stavbu. Bagr strhnul ornici a nechali jsme provést zkoušku unosnosti pláně, která mimochodem dopadla úplně špatně. Manžel do výkopu zapustil nějakou hadici kvůli tomu, až k nám potahnou elektřinu, tak aby se jim lépe pracovalo a nemuseli dělat protlak, a místo uložení hadice jsme označili. Položili jsme 150ku geotextílii, na místo kde se bude dělat opakovaná zkouška únosnosti pláně jsme vyztužili betonovými zahradními obrubníky, které kdosi vyhazoval a doufali jsme že to tentokrát klapne.
Dále jsme nechali navést 30t hrubšího recyklátu který jsme důkladně zhutnili. Pak se dělala znovu ta zkouška, která dopadla mnohem lépe, ale pořád to nebylo ono. Po konzultaci a upravení projektu s panem projektantem, jsme mohli požádat o zaslání výsledku testu, a pokračovali jsme dál.
Následovalo betonování obrubníků. Jelikož na stavbě nemáme ani elektřinu ani vodu, beton jsme si vždy připravili doma na valník. Vím, zní to hrozně, ale nebylo to tak příšerné jak to zní. Hotový byl zhruba za hoďku a kousek a už jsme frčeli na stavbu, kterou máme asi 5km vzdálenou. Dělali jsme opravdu hodně suchý beton, aby těžké sto kilové obrubníky udržel a nebortil se pod nimi.
TYP: pokud budete muset někdo také stavět z těch těžkých 20cm silničních obrubníků, nakupte si ty 50cm dlouhé! Ušetříte si spooooooustu práce a nervů. Ty metrové jsou za prvé hrozně těžké (100kg) a za druhé se špatně rovnají, opravdu hodně špatně. Rozhodně na ně potřebujete být dva. Kdež to na ty půl metrové stačí jeden chlap a rovnají se velmi dobře.
A ještě dodám, že není potřeba kupovat ty drahé ohnuté obrubníky. Vystačíte si s těmi půl metrovými, které skládáte do tvaru který potřebujete. Ve finále to vypadá skoro stejně, a ušetří to dost peněz.
Obrubníky jsme dělali (teda chlapy dělali) asi tři dny, každý den jeden valník, každý den kousek..
Potom se nechal navést další betonový recyklát 45t, jemnější frakce, který se po částech opět hutnil.
Navrch měla přijít zámková dlažba, protože jsme ji minulý rok získali za pár korun a hlavně jsme věděli že ji zvládneme položit sami.
Na poslední chvíli nám ale volal týpek z recyklační firmy, že jim tam přivezli asfaltový recyklát, a že je moc pěkný a že prý bude brzy pryč, tak prý jestli ho chceme. No udělal nám opravdu prima cenu a tak jsme nadšeně souhlasili a nechali navézt dalších 30t asfaltu, který bobek zase rozvozil a manžel zhutnil.
Silnice jako taková je tedy hotová, žádná věda v tom nebyla:) Teď ještě musíme upravit zeminu kolem stavby, aby to také nějak vypadalo, a uvidíme jak bude silnice vypadat po létě. Doufáme že se to dobře zpeče, a pokud ne, budeme to muset nechat zalít nějakou směsí na asfalt.
Každopádně manžel na to autem najel hned druhý den po udusání, a říkal že to drží dobře. Žádné koleje tam neudělal, tak snad to bude cajk:)
Teď nás čeká osazení dopravními značkami a hurá na stavební úřad, dodat potřebné dokumenty a budeme čekat na kolaudačku:)
Přikládám fotografie, ale berte to tak, že to ještě není úplně 100%, jak říkám, ještě to musíme trochu "učesat" aby to i vypadalo hezky.
Bože můj, já jsem tak ráda že už je to hotové! Takových nervů mě to stálo :-D
A teď hurá, jedeme dááál.
Ahojte stavebníci, množili se na mě dotazy, jak je to s tou "děšťovkou", když jsem se na webu v jednom fóru vztekal, jak jsou pokřivené dotace a že všechno je to jeden velký podvod aneb co stálo 5Kč, s dotacema stojí 10Kč a navíc se musí kupovat jen od "povolených" firem. Tedy jedna velká šaškárna.
A navíc to VŠE lze řešit "za pár kaček" a bez dotací.
Tedy zde uvedu postup, jak jsem vše udělal já, s jakým cílem a co to stálo.
Ekonomiku navracení investicí zde nebudu řešit, to si rozhodněte sami. Tady uvedu pouze to, kolik to stálo mě. Neberu čas, to je jiná pohádka. Pouze investice..
Postup je dvojí a to sice:
A - používání dešťovky pro zalévání
B - používání dešťovky pro zalévání plus do WC
ZAKOUPENí A INSTALACE NÁDRŽE
zakupte nádrž pro dešťovou vodu. Výběr nechám na vás. Já použil plastovou samonosnou jímku. Pro instalace do vysoké spodní vody je nevhodná! Jímky se dělají pro vodorovné položení nebo pro svislé položení. Tedy válec stojící nebo ležící. Mě pro množství zeminy vyšel lépe stojící. Tedy první investice je buď bagr nebo svépomocí výkop pro nádrž. Jednu jsem kopal, druhou jsem už dělal bagrem. Ono pokud se bavíme o 3m3 nádrže, je to už něco zeminy.
Nádrž je nutno lehce podlét betonem - štěrk, trochu cementu a je to..
Okolo nádrže nechat trochu prostoru pro její zaházení. Zde opět pozor. NEZAHAZOVAT drtí a zbytkami cihel. Hrozí promáčknutí boků nádrže.
Co se týká betonových nádrží, nemám zkušenost. Plastová samonosná u mě vyhrála jako nejlevnější a proveditelná bez dalších nákladů - jeřáb, bagr nebo domíchávač atp.
Co se týká výtoku, vtoku a výstupu čerpadla - ten si dohodnete s dodavatelem nádrže.
INSTALACE ROZVODŮ
Výstup z nádrže napojíte pomocí trubky 32mm průměr - vše jsem nakupoval v OBI nebo UNIHOBBY, mají to všude. Tedy budete potřebovat trubku - délku dle vaší aplikace, poté Lka pro změnu směru vedení trubky. Počet opět dle vás.
Napojení na výstup v nádrži a poté vše až k ventilu na pouštění musí být ve spádu směrem do nádrže. Instalace počítá s tím, že čerpadlo zůstává v nádrži přes zimu, ale ne pro zimní provoz.
Jako konec na povrchu je napojení na hadici nebo dle vaší aplikace. Případně po cestě vložíte Tčko na trubku a jedete tedy poté ve dvou liniích - dva výstupy.
INSTALACE ČERPADLA
Vevnitř nádrže napojte na výstup vypouštěcí ventil. Klidně přímo na čerpadlo. Před zimou otevřete ventil u hadice, čerpadlo včetně vypouštěcího ventilu vytáhnete a ventil otevřete. Tedy veškerá voda steče hadicí až do výšky hladiny v nádrži.
Čerpadlo napojte na provaz, za který se bude vytahovat pro čištění nebo vypnutí
Čerpadlo: pro nejjednodušší a nejlevnější variantu lze použít čerpadlo z fotogalerie. Zde si musíte zajistit dvě věci:
- čerpadlo musí mít kontrolu tlaku, tedy odpadá nutnost vodárny
- čerpadlo musí mít kontrlu chodu na sucho - po vyčerpání vody se nedá spustit
VSTUP A VÝSTUP
Vstup do nádrže musí být ze střechy přes filtr. Tedy kačírek, tkanina atp. Jinak by se zanášela nádrž. Zde je vhodné dát i síto resp. mřížku pro zamezení vniknutí žab a jiné havěti.
Sítko musíte dát i na výtok. Už jsem vytahoval asi 4 mrtvé myši a žáby. Nic moc práce..
Výtok směřujte do kanalizace nebo "někam".
NAPUŠTĚNÍ NÁDRŽE
Po napojení vstupu, instalace čerpadla, napojení přetoku, je nutné nádrž napustit vodou. Resp. je to lepší..
POUŽITÍ
Toto je jednoduchá instalace bez elektroniky, hlídání, čidel, vodárny atp. Ideální pro zahrádku nebo venkovní využití - venkovní sprcha, mytí auta atd.
Pro použití sprchy bych ještě raději vložil filtr do cesty. To je 1000Kč cca a za dvě hodiny není co dělat..
CENA
Toto vše je kolem cca 20 tisíc. Nepotřebujete dotace a schválně by mě zajímalo, kolik by to stálo s dotacema. 40?
{{gallery|wholeWidth/}}
NAKOUPENÍ NÁDRŽE, INSTALACE NÁDRŽE
Stejný postup jako výše
TECHNICKÁ ŠACHTA
Protože se bude jednat o zimní provoz zařízení, na výstupu z nádrže jsem vytvořil technickou šachtu. V této šachtě je umístěna malá vodárna, filtr, čerpadlo vzduchu a řídicí elektronika a relé. Šachta má polystyrenový poklop. Tedy je zateplena. Toto budete muset řešit také. Technologie je v cca metru, nic se přes zimu neroztrhlo..
VODÁRNA
V mém případě jsem použil jednoduchou tlakovou vodárnu. Udržuje v systému tlak 2 bary. Tedy na výstupu z nádrže je zastavovací pákový ventil, poté zpětná klapka, za ní je vodárna a z ní je vedena rozvojka. Jeden okruh je venkovní, tedy ihned na začátku tohoto okruhu je vypouštěcí ventil. Ten funguje tak, že před zimou se tento okruh vypustí do technické šachty, ale druhý okruh do domu je stále funkční a pod tlakem.
Druhý okruh začíná filtrem. U mě je jeden filtr v šachtě a druhý mám v domě.
Je ideální mít dva filtry. Jeden na hrubé nečistoty a druhý na jemné.
ČERPADLO A ŘÍZENÍ
Čerpadlo jsem koupil ponorné se spodním sáním tzv. maluch. Asi není nejvnodnější, je hlučné. Ale funguje a stálo jen 1000Kč.
Čerpadlo je napojeno na řídící elektroniku. Jedná se o primitivní el. obvod se s relátky. Tedy v nadřzi na ocelovém řetězu, na kterém je čerpadlo, jsou dva snímače. Jeden je těsně nad sáním čerpadla a druhý o něco výše.
Princip:
Spodní snímač není přes vodu uzavřen = není voda. Tedy čerpadlo se nedá spustit. Zamezí se chodu na sucho.
Horní snímač se uzavře = voda je již dopuštěna. Lze spustit čerpadlo. Výškový rozdíl mezi spodním a horním určuje dobu a množství vody, nutné ke znovu spuštění čerpadla.
Signál ze snímačů o stavu vody se posílá do domu do hlavního řízení.
Vodárna řeší tlakové spínání, tedy elektronika řeší, zda lze spustit čerpadlo, na výstupu této elektroniky není připojeno čerpadlo, ale tlakový spínač vodárny a teprve poté se napojuje čerpadlo. Tedy je tlak = čerpadlo nejede. Není tlak = spouštím čerpadlo.
Vzhledem k tomu, že systém je pro plnění WC a pro pračku nebo zalévání, kmitání tlaku v určitém rozmezí, je vedlejší.
FILTRACE
Filtr jeden v šachtě, druhý v domě.
Je podstatné filtrovat vodu na stupu. Tedy zde to samé jako výše u nádrže na dešťovky, ale navíc ještě ideální pískový filtr, nejen štěrkový.
Na vstupu do nádrže i na přetoku síto. Opět kvůli živočichům.
PROVZDUŠŇOVÁNÍ
Pokud bude voda stát v nádrži dlouho, hrozí její degradace ve smyslu zápachu. Tedy toto by se projevilo ve splachování a hrozil by zápach z mísy. Toto řeší bublátor. Tedy vzduchové čerpadélko. Bere cca 5W, takže nic a jede pořád. Tímto a filtry eliminujete zápach a nečistoty.
ROZVODY V DOMĚ
Zde začneme uzavíracím ventilem,poté zpětnou klapkou. Princip rozvodů v domě je na projektantovi nebo na vás.
Já jsme si to udělal tak, že mám řídící systém domu na Siemens Logo jednoduchém "PLC" a mám servoventily na rozvodech. Tedy pokud mám volbu špinavé vody na venkovní nádrži, vše funguje do doby, než je signál prázdné nádrže. Poté se servoventilem předne rozvod na vrt. Samozřejmostí je zpětná klapka jak na vstupu špinavé vody do domu, tak i na vstupu od vrtu. Tedy aby nedošlo k přetláčení čerpadel vrtu a dešťovky. Nebo aby prostě voda tekla tam, kam má. Pokud máte dodavatele vody Veolia atp. POZOR, toto řešení je v rozporu s normou. Ikdyž máte zpětnou klapku, ventily atp. z pohledu venkovního jde o spojení rozvodů, což je nepřípustné. Pro čisté řešení se postupuje tak, že venkovní nádrž se dopouští pitnou vodou, pokud tam dešťová voda není. Do určité hladiny. Pak nedojde k propojení rozvodů.
Na vedení vody mám kromě filtru ještě průtokoměr. Tímto bude systém hlídat případné úniky vody. Dlouhodobé nebo masivní a poté zastaví ventil - ochrana.
Výstup špinavé vody je do WC, do pračky, do vertikální zahrady. U pračky jsem nechal i klasickou studenou vodu. Tedy pokud by kvalita nebyla OK, pračku přepojím na studenou vodu z vrtu.
{{tip|wholeWidth}}Venkovní vedení této vody musí být zakopáno v nezámrzné hloubce.{{/tip}}
Dle potvrzení od uživatelů podobného systému již 4 roky v provozu a geberit nemá zanesené gumičky. Toto je hlavní argument dodavatelů systému "WC dešťovka" za statisíce. ANO, statisíce. Filtr, předfiltr, pofiltr, probublávací bedna, vyhnívací bedna a já nevím co všechno. Samozřejmě, dodavatelé z "white" listu ministerstva.
Ekonomika provozu tohoto zařízení za 150 až 200 tisíc je mi trochu záhadou.
CENA
Oproti verzi A je zde dražší systém čerpadla. Tedy elektronika, sondy, vodárna. Ale nyní bych toto neřešil, max. sonda pro výšku hladiny a čerpadlo použil z verze A. Má hlídání tlaku, má ochranu pro chod naprázdno a nemusí se toto vše dodatečně řešit. A opět - kolísání tlaku při spínání a vypínání čerpadla je v rámci napouštění WC úplně jedno..
Filtrace: jeden filtr je tak 1000Kč, tedy 2000Kč
Zbytek je bižiuterie. Pokud nechcete hlídání hladiny, nemusíte. To samé platí o řízení, signalizaci atp. Prostě až nebude voda ve WC, otočíte pákovým ventilem v technické místnosti. Nejlevnější řešení..
Samozřejmostí a nezbytností je dvojité vedení vody v domě!
Tak snad to pomůže..
Roman
Zdravím opět všechny stavebníky a vůbec všechny, kdo zavítali ať chtěně nebo nechtěně na tyto stránky a zkouší se něco dozvědět o stavbě svépomocí v dobré víře, že si možná také někdy postaví svoji vysněnou rodinnou klícku. Pro ty kdo jsou tu omilem a koukají na tuto stránku jako hřebík z prkna, svépomocí.cz není pomoc při neschopnosti pravé a levé ruky, o ipsaci. Klik-šipka zpět.
Pokud jste tu správně, povím vám jednu pohádku o tom jak stavebník k hydrogeologickému posudku přišel. Tak se pěkně posaďte a můžeme začít. Možná, že pro přečtení celého članku budete ještě rádi, že bydlíte s babičkou své manželky a sestřenicí z druhého kolene, která trpí kleptomanií a flatusem.
Takže. Byl jedou jeden stavebník, co ho tuze nebavilo žít v místnosti o velikosti klece pro nosnice a jednoho krásného dne, když pršelo jako z konve, řekl: „A dost! Budeme si kupovat bio vejce.“ Teda. „Musíme si najít něco většího.“ A v tu dobu se zrodil naivní nápad o stavbě domu svépomocí. Teď už ale jinde jsme. Je to jiná vesnice. (Mrazík). Přeskočíme o nějaký ten předchozí článek dále a podíváme se do doby, kdy milý, leč naivní stavebník na úřad přišel. Jelikož tu máme zákon č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů a další doprovodný zákon č. 111/2019 Sb. tedy GDPR, budeme zde uvádět rozhovor mezi stavebníkem X a ženou Y.
X:Dobrý den, já bych si chtěl podat stavební povolení. Y:Ale, ale, ale. To se podívejme. Tak vy byste chtěl stavební povolení. Nu dobrá, ale budete muset nejprve splnit 3 až 28489 nesmírně těžkých úkolů. X:(těžké polknutí). No, když nemůžeš, přidej víc. (Mirai). Tak dobrá. Y: Dobře! Úkol první………
Dalšího léta. X: Zde přináším papír potvrzující nadpapír, že podpapír je v pořádku. Y: Dobře si zatím vedeš. Už máš 31 z 28489 splněno. Další úkol ale nesplníš. Sehnat hydrogeologický posudek. X: :-D (Proto i třeba Jaroslav VII nemá svůj hrad. Že neznáte Jaroslava VII? No právě.)
V prvé řadě netuším, zda je tento papír potřeba všude na stavebních úřadech ke stavebnímu povoleni (může někdo potvrdit nebo vyvrátit), ale u mě byl striktně vyžadován. No nic, jdeme hledat človíčka s vrbovím proutkem. Nedokážu si představit, jaké to bylo dříve, když nebyl internet a potřebovali jste nějakého fachmana, ale dnes je to vcelku brnkačka. Sjedete internet a najdete, nejlépe v místě vašeho bydliště nebo poblíž, pána či paní, který/á se tímto zabývá, překvapivě je to hydrogeolog. Já měl štěstí a pár metrů ode mne se takový pán nacházel. Email dal email a za týden nebylo co řešit. Resp. bylo, další vele důležitý papír pro stavební úřad, ale o tom jindy.
K vypracování hydrogeologického posudku jako takového, je zapotřebí kýbl s vodou a stopky :D ….nechám chvíli na vzpamatování a přesvědčení, že jste tu správně….ano jste. Postup takového posudku probíhá asi takto. Vykope se díra nebo vyvrtá, naleje se do ní voda z kýblu a změří se, jak dlouho to země nacucá do sebe. Odborně: Vyvrtá se sonda. Kapalina se vlije do vyvrtané sondy a dle časové osy v závislosti na složení půdy se spočítá za jaký čas je půda schopná kapalinu vstřebat. Dále se tato sonda (díra) prohloubí až do místa, kde se může nacházet/nenacházet spodní voda. To může zásadně ovlivnit hloubku základových pásu, uložení šachet apod. Projektant podle toho, v jaké hloubce se nachází spodní voda, mimo jiných výpočtů, určí, v jaké hloubce může být to-či ono, aby vám voda nenarušila statiku nebo nevytlačila základové pásy, které sebou můžou přinést např. praskliny v základové desce a to byste opravdu nechtěli, protože střecha dělá dům….teda deska dělá základy nebo tak nějak. U mne nenašli spodní vodu ani ve 3m, takže předpokládám, že kalhoty nad kotníky potřebovat nebudu. Každopádně z dat, které naměří hydrogeolog, se vytvoří protokol. Následně se odebere trubicí vzorek půdy a ten se posílá do laboratoře, kde se dělá rozbor a složení půdy (zrnitost, nasákavost a zda tam nemáte například ložisko ropy, že byste eventuálně přestali stavět a koupily si rovnou nějaké hotové přímořské letovisko). Tento posudek, při dobrých podmínkách trvá asi týden a cena se pohybuje kolem dokola cca od 5-8 tis. Mě vyšel na 5840Kč. Skvělá věc je ta, že v protokolu z laboratoře máte popis a hodnoty, které můžete použít na jiný (ne)méně důležitý papír a to je pedologická zkouška. O této zkoušce se dozvíme ale až zase příště děti. Takže dobrou noc a ať vás lešenářská trubka, kouše celou noc.
Zajímá vás, jaká omítka vydrží nárazy fotbalovým míčem, tenisovým míčkem, hokejovým pukem nebo dokonce, která odolá datlovitému ptactvu? Je to omítka TetraCem. A co ji dělá tak výjimečnou? Zpovídali jsme pana Martina Bureše, produktového manažera firmy LB Cemix, s.r.o.
Omítka TetraCem je mimořádně odolná, jelikož je vyztužená skelnými a aramidovými vlákny. A co že jsou to ta aramidová vlákna?
“Aramid je chemická sloučenina, jejíž název vznikl spojením dvou slov. A tak aromatický polyamid dal vzniknout názvu aramid. Tato sloučenina vytváří dlouhé řetězce. Vlákna, která následně vzniknou, jsou vysoce mechanicky odolná, díky čemuž se používají pro speciální textilie a speciální výrobky. Vyrábí se z ní například neprůstřelné vesty. A také omítka TetraCem,” vysvětluje Martin Bureš.
Zateplovací systémy musí samozřejmě splňovat určité požadavky. Standardně je u nich vyžadována odolnost proti rázu tvrdého tělesa 10 J, která se zkouší dopadem ocelové koule dané hmotnosti z dané výšky. Systémy Cemix v určité skladbě mají odolnost at 110 J, což je jedenáctinásobek požadované hodnoty.
CEMIX vyrábí nejen omítku TetraCem, ale kompletní zateplovací systémy.
Například v systému Cemixtherm HARD je základní složkou disperzní lepicí a stěrkovací hmota, která slouží především pro vyztužení systému. Jako povrchovou vrstvu má pak právě omítku TetraCem. Disperzní hmota je velmi mechanicky odolná, díky čemuž pak spojením všech vrstev vzniká nejen odolný, ale i mimořádně pružný systém.
Disperzní hmota se vyrábí v pastovité formě a nanáší se tak přímo na izolant. Dovnitř se pak vkládá síťovina.
Právě tato pružnost a mechanická odolnost je hlavním důvodem, proč jsou tyto systémy využívány v místech, kde se předpokládá, že budou hodně namáhány. Například v blízkosti škol, školek, dětských hřišť a podobně.
Jak už název TetraCem napovídá, omítka je postavena na 4 základních vlastnostech.
Mezi ně patří také paropropustnost a vodoodpudivost. Tyto dvě vlastnosti jsou u omítky na velmi vysoké úrovni. Receptura omítky je naladěna tak, aby omítka dobře „dýchala“,tzn. propouštěla vodní páru z interiéru směrem ven, a současně, v případě deště, omítka nenasákne srážkovou vlhkost, ale nechá j stéct po svém povrchu dolů.
Omítka TetraCem se vyrábí ve dvou základních strukturách:
Můžu mít barvu, na kterou si vzpomenu?
“Co se týká barev a odstínů, můžeme hovořit o tisících různých odstínů. Aktuální barevný vzorník Cemix má 366 odstínů, existují ale ještě další vzorníky Cemix, které jsou stále platné. Navíc existují také mezinárodně používané vzorníky. Dokážeme také vyrobit kterýkoliv odstín na základě přání zákazníka, i pokud si jej vybere z jiného vzorníku nebo nám dodá vzorek barvy, která odpovídá jeho přání.”
Omítku TetraCem můžeme použít nejen na konkrétní zateplovací systém, ale také ji můžeme aplikovat i na jiné podklady jako jsou např. jádrové nebo jednovrstvé omítky.
Je nutné dávat pozor na nerovnosti podkladu, které nedokáže překrýt, protože se aplikuje v tenké vrstvě. Tyto nerovnosti tedy musí být nejdříve zarovnány.
“Rozhodně bychom ale nedoporučili omítku TetraCem používat na objekty, které mají problém s vlhkostí ve zdivu,” doporučuje Martin Bureš.
Cemix má v celé České republice 4 výrobní závody a spolupracuje se všemi velkými řetězci a stavebninami. Můžete si ji tedy přijet objednat do kterýchkoliv stavebnin a pak si ji tam zase vyzvednout. Stačí si jen vybrat strukturu, zrnitost a odstín.
Cenu si můžete orientačně spočítat na webových stránkách Cemix.
Více informací na https://www.cemix.cz/tetracem
