
Tepelné vlastnosti u cihel, které výrobce udává, jsou sice pěkná čísla, jenomže když se na cihly ve stěně podíváme, vidíme, že jsou mezi nimi škvíry. Proto nás zajímalo, jak se tepelné vlastnosti zdiva vlastně měří a co bychom jako stavebníci měli porovnávat. Na otázky nám odpovídal odborník Pavel Heinrich ze společnosti HELUZ.
Jak je to se „škvírkami“ mezi cihlami v souvislosti s tepelně izolačními parametry?
Lidé si často nesprávně myslí, že tepelně izolační parametry zdiva se týkají pouze samotné cihly, zatímco styčné spáry mezi cihlami, kudy může proudit malé množství vzduchu, v nich nejsou zahrnuty. Kdyby tomu tak bylo, nebyli bychom tam, kde jsme dnes, kdy z jednovrstvého zdiva stavíme standard pasivních domů.
Parametry našich výrobků vždy měříme v akreditované laboratoři s použitím fragmentu zdiva o velikosti 1,5 x 1,5 m (6x6 cihel), který je složen z cihel ze tří různých výrobních šarží. Následně tento fragment pouze zatáhneme do lepidla, abychom srovnali lícové plochy fragmentu zdiva a simulovali tak utěsnění per a drážek, které se v praxi na stavbě děje s pomocí omítek.
Následně se fragment umístí do klimatických komor simulujících vysoké teplotní výkyvy v různých místech okolo stěny. Dále měříme, jaký máme tepelný tok při jakém teplotním rozdílu. Tato zátěžová měření probíhají z důvodu bezpečnosti při vyšší než obvyklé vlhkosti, proto mají naše cihly dokonce o malinko lepší tepelně izolační vlastnosti, než uvádí protokol.
Jaké parametry bych jako stavebník měl při výběru zdiva porovnávat?
Každý výrobce cihel i zdících prvků musí ze zákona vydávat prohlášení o výrobku. Mezi jednotlivými parametry zde uvedenými je tzv. Lambda 10 Drive Unit, což charakterizuje ekvivalentní tepelnou vodivost cihel včetně styčné spáry.
Tuto hodnotu mezi jednotlivými výrobky můžeme porovnávat. Pro projektanty při navrhování staveb je naopak důležitá hodnota tzv. návrhových tepelně izolačních vlastností, což je údaj zohledňující vlhkost i ložné spáry.
Je díky těmto hodnotám pro mě možné, abych porovnal třeba cihlový dům s dřevostavbou, vápenopískovou tvárnicí nebo pórobetonem?
Vždy můžeme porovnávat vlastnosti celé konstrukce a na to je třeba dávat pozor. V našich podkladech uvádíme vlastnosti zdiva jako celku bez vlivu omítek a s vlivem omítek. Často se tyto dvě hodnoty zaměňují, a proto musíme vždy porovnávat stejnou materiální skladbu.
Třeba v případě lehkých dřevěných konstrukcí je potřeba porovnávat celou skladbu konstrukce, tzn. i se zabudovanými systematickými tepelnými mosty, které tvoří jednotlivé trámky. Pouze tak se můžeme bavit o porovnatelných tepelných vlastnostech stavebních konstrukcí.
Kompletní rozhovor se všemi otázkami a odpověďmi najdete ve videu