Zdravím Vás, stavebníci. Už od dob, kdy jsem začal přemýšlet nad tím, kde v budoucnu složím hlavu, jsem začal sledovat web svépomocí.cz. Tehdy jsem se totiž definitivně rozhodnul, jít cestou výstavby vlastního domu. O tom, že chci bydlet v domě, jsem nikdy nepochyboval. Celý život žiji na vesnici v rodinném domě a už od dětství jsem tušil, že způsob bydlení měnit nechci.
Měl jsem i možnost vyzkoušet si bydlení v městském bytě, když jsem asi rok a půl života strávil prací v Praze. Nebylo to nic moc. Od počátku jsem věděl, že je to jen dočasné a tak jsem k tomu i přistupoval. Mezi tím, se mi v hlavě rodila myšlenka výstavby vlastního domu.
Definitivní rozhodnutí pro výstavbu vlastního domu padlo následně s mojí přítelkyní, bylo to asi před rokem. Oba jsme od mala vyrůstali v rodinném domě, proto jsme měli představu o tom, jaký dům bychom chtěli a čemu bychom se naopak rádi vyvarovali. Z počátku jsme byli na vážkách, zda je vůbec stavba domu v našich možnostech, jak fyzických (chceme si pokud možno většinu věcí, ktré zvládneme, dělat svépomocí), tak především finančních. V této době jsme se začali i poohlížet po vhodném pozemku pro výstavbu.
Byli jsme rozhodnuti, že chceme stavět v místě, kde jsme vyrůstali a dosud žijeme, proto se výběr pozemku ubíral i do těchto míst. Nejdříve jsem pečlivě prostudoval Územní plán (ÚP), ze kterého jsem zjistil, že se u nás, nachází mnoho míst určených ÚP k zastavění, což u mě ještě více podpořilo myšlenku výstavby vlastního bydlení a utlumilo některé obavy.
Protože mi byly známy místní poměry, bylo mi z ÚP hned jasnjé, že sehnat pozemek nebude nic jednoduchého, především proto, že téměř všechny pozemky, určené k zastavění, jsou v soukromém vlastnictví. Toto byla první překážka, které jsme museli čelit. Jediný možný pozemek, který byl ve vlastnictví obce a připadal v úvahu k zástavě dle ÚP, nebyl k výstavbě moc vhodný. Nezbývalo než se vydat na průzkum "terénu" po sousedech. Měli jsme vyhlédnuta asi tři místa, vlastně čtyři, která by se nám líbila.
Když to vezmu na pomyslené stupnici, tak jsme ve finále skončili u posledního místa, ale i přesto krásného :-). U prvních dvou byl problém s majitelem, který prostě nechtěl prodat. Naše zkušenosti z jednání s majitely by vydaly na samostatný článek, ale to zde popisovat nechci. Poslední místo, které jsme měli vyhlédnuté, vypadalo dobře, ale mělo svá úskalí v podobě napojení na sítě.
Jde o louku a v tomto případě platí o to víc, že budeme stavět na "zelené louce". Při rozmýšlení, zda o tomto místě uvažovat, byl naším největším nepřítelem vodovod, který končí na protější straně pozemku a ještě až za hlavní silnicí. Napojení na tento vodovod by tedy znamenalo prodloužení stávajícího vodovodního řadu protlakem pod silnicí, spoustu papírování, povolování, vyřizování a především financování... Proto jsme se s přítelkyní rozhodli, že naši myšlenku na společný sen zatím nebudeme nijak intenzivněji řešit a budeme průběžně dál hledat vhodná místa pro výstavbu.
Zapomněl jsem napsat, že při hledání vhodného místa, jsem šel i za naším "starostou", u kterého jsem se na dostupnost pozemků pro výstavbu dotazoval. Došli jsem k závěru, který byl stejný s tím mým.
Možnost výstavby jsem také konzultoval s naším projektantem, snažili jsme se spolu vyhledat vhodné místo pro výstabu, kdy jsme vytipovali pár pozemků a došli k tomu našemu "poslednímu" vyhlédnutému, s tím závěrem, že bude třeba nějak vhodně případně vyřešit napojení na vodovod.
Nakonec se ukázalo, že bylo dobré do našeho záměru zainteresovat jak našeho pana "starostu", tak i projektanta. Starosta, nezávisle na projektantovi, rozhodili sítě a ejhle, jednoho dne mi v emailu přistál dotaz od projektanta, zda jsme nějak pokročili s výběrem pozemku a závěrem ústní dohody s městským úřadem, že by město bylo ochotno podílet se na prodloužení vodovodního řadu protlakem pod silnicí. Tuto informaci mi nezávisle potvrdil i náš pan "starosta". V tu chvíli se mi rozzářili oči jak malému klukovi a najednou jsem cítil, že nic není ztraceno.
Od této chvíle jsme začali oťukávat majitele pozemku, zda by s prodejem části pozemku pro naši parcelu souhlasil. Po absolvování několika návštěv a diskuzí, jak bychom si to představovali a společných debat s panem "starostou", následně souhlasil s prodejem. Byli jsme zase o krok dál.
Podmínkou prodeje ale bylo, že musíme vyřešit nájemní vztah s nájemníkem, který má louku, na které chceme stavět, v nájmu a pravidelně ji seče a obdělává. Dohodli jsme se s majitelem, že zjistím pohled na věc u nájemníka, kterým je místní agro. V této době jsme již řešili i uspořádání parcely a umístění domu s naším projektantem.
Řešili jsme, co bychom vlastně chtěli stavět, jak orientovat dům a další věci. Jednou z nich bylo i to, že pan projektant zjistí u nájemníka, protože mu připravuje nějaký projekt, jak se bude dívat na případný prodej části pozemku, který má v nájmu. Než jsme se dostali k nějakému závěru, uplynuly asi dva měsíce. Bylo to sice déle, ale za to o to víc povzbudivé. Agro, tedy nájemník, nemělo s prodejem problém.
Největší obavu jsem měl z toho, že při prodeji bude nutné zachvoat stávající nájemní vztah, což by pro náš úmysl mělo fatální dopad. Nájemní smlouva je uzavřena na dobu deseti let a do uplynutí doby nájmu zbývá ještě sedm let. Nakonec jsem byl odkázán na pána, který má v agru nastarosti pronajaté pozemky. Když jsem mu vysvětlil náš záměr a obavy, sdělil mi, že v prodeji a nájmu nevidí problém. Jediné co po nás chtěl bylo, abychom mu řekli, o jak velkou plochu se má jednat, aby mohl nahlásit zmenšení výměry pro čerpání dotací.
Trefil jsem se zrovna do období, kdy se řešily výměry pro dotace. Bylo proto třeba výměru dodat do týdne. Na základě situačního výkresu, který jsem měl od projektanta jsem provedl expertním odhadem a měřením :-) výpočet plochy k vynětí z dotací. Jednalo se o plochu naší parcely + veřejné prostranství pro obec, na kterém má v budoucnu vzniknout nová komunikace. Veřejné prostranství byla podmínka města pro budoucí výstavbu v dané lokalitě.
Tuto část už si řeší město samo, ale za podmínky, že jsme přesvědčili pana majitele, aby s tím souhlasil. Tyto debaty nás stály také nemalé úsilí. Opět bych na tuto etapu mohl sepsat samostatný článek.
Výpočet plochy jsem prováděl pomocí pravítka a tužky na vytiském situačním výkrese. Ten počítal s nějakým uspořádáním, my chtěli větší parcelu a majitel pozemku chtěl zase prodat co nejmenší část. Do toho ještě to veřejné prostranství. Trval jsem na velikosti parcely 1500m2 místo původně navržených 1250m2 v situačním výkresu. Musím říct, že mé výpočty byly docela přesné. Když jsem je porovnával s aktualizovaným situačním výkresem a geometrickým plánem, který už zohledňoval finální velikosti parcel, mnou naměřené plochy se moc nelišili.
Zbývalo tedy můj záměr prosadit u majitele, což se mi ve finále podařilo. Původně byl striktně proti dalšímu prodeji části parcely, která měla sloužit jako veřejné prostranství ve vlastnictví města. Pan majitel měl totiž špatné zkušenosti z předešlého prodeje městu, proto byl razantně proti.
Nakonec a myslím, že i za pomoci, našeho pana starosty, přece jen souhlasil i s prodejem pozemku pro veřejné prostranství. Toto pro nás byl další zlomový bod, který završil celou etapu vyjednávání o prodeji a uspořádání pozemku. Stejně tak potlačil další část naší nejistoty, zda vše zvládneme.
Na základě dohod nad uspořádáním naší parcely a veřejného prostranství byl následně upraven situační výkres, který byl podkladem pro vytvoření geometrického plánu pro zaměření parcel. Protože se na koupi podílí i město, náklady na GP byly také společné. Cena za pozemek pro nás a město byla rozdílná, protože město má dané, za kolik prodává a vykupuje pozemky v konkrétních lokalitách. My měli cenu za m2 vyšší, ale podle mě dobrou. Byla stanovena po dohodě s majitelem. Já měl určitou představu o horní hranici, nad kterou nepůjdeme a pan majitel je rozumný člověk, takže jsme se v pohodě dohodli. Moje horní hranice se pohybovala lehce pdo úrovni ceny, která by odpovídala určením pomocí znaleckého posudku. Tuto cenu mi zjistil projektant.
Zadání pro geodeta poskytnul projektant, my následně připomínkovali návrh GP a po vzájemné dohodně jsme dohodli den D a sešli se s geodetem a majitelem na pozemku, kde už měl geodet vytyčené hraniční body.
Asi do dvou týdnů byl zpracován geometrický plán, který jsem si vyzvednul. Následovalo zpracování kupní smlouvy, tuto nám připravil opět náš pan projektant. Znovu pár koleček jednání s panem majitelem, zda je ve smlouvě vše v pořádku, nějaký čas na rozmyšlenou a po dohodě podpis smlouvy, úhrada a hurá na poštu k ověření podpisů pro vklad do KN.
Vklad do KN proběl naprosto bez problémů. Měl jsem připravenou on-line žádost, kterou jsem vytisklou donesl na katastr spolu s kupní smlouvou. Paní na KN si našla moji elektroniskou žádost v systému, zinkasovala 1000 Kč a rozloučili jsme se. Ještě tentýž den mi přišla SMS s informací o podání návrhu na vklad do KN.
Další zpráva pak dorazila po 20ti dnech s informací o zápisu do KN. Hurá, pozemek už je tedy oficiálně náš!
Aktuálně provádíme s projektantem finalizaci našich představ o dispozicích RD, výběru materiálu atd., také řešíme ten náš slavný vodovod (mimochodem, máme potvrzeno, že na příští rok má město v rozpočtu prostředky na realizaci prodloužení vodovodního řadu, na který se následně napojíme :-), opět děkujeme za lobby pana "starosty" a projektanta).
V mezidobí jsem stihnul zažádat o zřízení odběrného místa u Eonu, zadat průzkum radonu, který už máme zpracovaný a provádíme potřebné kroky k získání povolení na domovní čístičku. Sehnali jsme za odvoz stavební buňku, kteru jsem postupně opravil, propadlá podlaha, rozpadlá střecha... Ještě dodělálm mříž na okno a petlici přes dveře a bude nachystaná.
Čeká nás příprava příjezdové cesty na pozemek a spousta dalších věcí, ale o tom zase někdy příště, protože jak koukám, jsem se dost rozepsal. Pokud jste dočetli až sem, tak Vám patří uznání :-).
Když se na to dívám zpětně, nejvíce času nám zabralo domlouvání kolem pozemku s majiteli, pak nějaké debaty o vyřešení nájmu a uspořádání parcel. Od vytvoření geometrického plánu nabralo vše rychlejší otáčky a zdá se, že další věci se nám daří řešít svižněji. Zároveň musím podotknout, že nikam nepospícháme, ale zatím to vypadá, že na jaře bychom mohli začít, tak nám držte palce. Přeji všem, ať se Vám daří!